Originally written in English. Translated by klucimanasci.
Vždycky jsem chtěla mít kamarády na dopisování, ale nikdy jsem vlastně nevěděla, jak tuhle pouť začít. Když jsem viděla Slowly v doporučených aplikacích, hned jsem si ji stáhla. Bylo to v prosinci 2018, založila jsem si svůj účet, ale byla jsem příliš plachá a bojácná, než abych napsala někomu první. Takže jsem čekala… přijala jsem několik dopisů, sdílela se se svými myšlenkami a pocity, ale ani jeden nebyl cítit jako opravdový přítel k dopisování. A jednoho dne jsem dostala dopis od Něj, Renz0, jenom neformální pozdrav, ptajíce se na mé koníčky a společné věci. V tom momentě to byl jenom dopis jako ty ostatní, ale opověděla jsem na něj, protože jsem měla pocit, že bychom mohli mít společné zájmy a vášně.
Po nějaké chvíli a mnoha dopisech jsme začali mluvit o svých životech, plánech do budoucna, skutečných pocitech a obavách. Já, 23letá polka žijící svůj nudný život a studující v Polsku, a On, 25letý Ital žijící a pracující v Řecku. Dostalo mě, jak dobře rozuměl všem mým emocím a jak jsem se já mohla najít v každém jeho slově o sobě. Ztratila jsem se v čase, vypadalo to, jako by mohl být na tom samém místě jako já. Nalezla jsem jeho slova jako své strážce, když jsem potřebovala někoho, aby vzal mou ruku a vedl mě.
Psali jsme si každý den, 5 hodin na doručení dopisu. Mnohokrát jsem udělala cokoliv abych neusnula čekajíc na jeho dopis. Mluvili jsme o našich každodenních životech, sdíleli mnoho šťastných, vtipných, hloupých, smutných a pokojných chvil. Pomalu jsme začali budovat propojení mezi našimi světy. Starali jsme se jeden o druhého stále více a tohle přátelství na dálku se začalo vyvíjet ve spřízněnost duší.
Jednoho dne se mě zeptal, jestli bych si s ním nechtěla zavolat. Už jsme si vyměnili nějaké fotky, ale hovor byl o krok dále. Byla jsem vystrašená stejně jako nadšená! Souhlasila jsem a další den jsme si zavolali. Ze začátku to pro mě bylo těžké, byla jsem si hodně nejistá ohledně mého mluvení v angličtině, ale časem jsem se otevřela. Po dvou měsících našeho kamarádství v dopisech jsme si začali denně psát na jiných platformách, hovory se proměnily ve videohovory a oba jsme se cítili, jako bychom našli něco speciálního.
Začala jsem cítit, že se pro mě stal něco více než jenom kamarád. Právě jsem ukončila dlouhodobý vztah, on vypadal taky velmi svobodný, takže když se mě zeptal, jestli bych ho nechtěla navštívit v Řecku, chtěla jsem tomu dát šanci. Pořád jsme si říkali, abychom neměli očekávání, ale zároveň jsme oba cítili, potřebujeme jeden druhého vidět. Cítila jsem, že potřebuji vědět, jestli není moje spřízněná duše.
V květnu 2019 jsme se poprvé potkali. Strach v mojí hlavě křičel ‚Utíkej! Jsi nedostatečná!‘ Nikdy jsem ve svém životě nebyla tak vystresovaná. Když jsme se uviděli, všechno ztichlo. Bylo to tak jasné, že se mezi námi vyvine něco více než jenom přátelství. Strávili jsme několik dní chozením po městě, prohlížením památek, poleháváním na pláži, povídáním si celou noc a užívání si společně stráveného času. Poslední den mé návštěvy jsme měli vážný rozhovor ‚Co teď? Měli bychom se jen tak vrátit ke svým životům? Měli bychom to nějak zvládnout?‘ Měla jsem v hlavě tolik otázek a tak málo odpovědí. Oba jsme byli vystrašení, ale na druhou stranu jsme opravdu cítili, že ta věc mezi námi je speciální. Tak naše chození na dálku vzniklo.
Od té doby jsme se několikrát viděli a náš vztah roste každým dnem. Oficiálně jsme spolu už tři měsíce. Možná o sobě stále nevíme všechno, ale pracujeme na tom. Vzdálenost, jazyková bariéra, dokonce i moje úzkost – dokážu to všechno porazit, když je po mém boku. A brzo to bude ještě jednodušší, když už nebude tenhle vztah na dálku. Na konci června se společně stěhujeme do Řecka a doufám, že nám budoucnost nachystá tu správnou cestu.
Kdyby mi někdo před rokem řekl, že moje spřízněná duše je Ital, kterého potkám na Slowly, že si vyměníme dopisy, potom potkáme a zamilujeme se do sebe, nikdy bych mu nevěřila. A tak tu jsem, šíleně zamilovaná to tohohle kluka, který dal automatickému vyhledávači šanci. A všechno se to stalo díky Slowly a samo vyhledávacímu algoritmu. Všem, kteří stojí za aplikací Slowly – lidi, děláte úžasnou práci! Slova nedokážou popsat, jak vděčná jsem. Tahle aplikace dává možnost potkat úžasné lidi, kteří smýšlejí a cítí stejně. Musí tu být stovky přátel a párů, kteří se navzájem potkali díky Vám. A, jak můžete vidět – algoritmus automatické shody funguje opravdu dobře.
Díky Slowly ❤️
– Shori
PS. Přikládám fotku nás dvou vyfocenou, když jsme se viděli naposledy – doufám, že to ukáže plno párům tam venku, že mohou udělat nemožné možným.
